Rakytník

Nadcházející chladné období přináší zvýšenou hrozbu nemocí z nachlazení a viróz včetně chřipek. Více než kdy jindy je proto třeba dbát na dostatečný přísun vitamínů a minerálních látek ze stravy a dodržovat správný pitný režim. Nejznámějším a nejúčinnějším prostředkem proti virovým onemocněním je vitamín C. Tento vitamín představuje asi 80 % naší celkové potřeby vitamínů, jeho potřeba v organizmu je velmi individuální a v případě vážnějších zdravotních problémů může vyšplhat až na několik tisíc miligramů za den. Preventivní denní dávka při epidemiích chřipek činí asi 200 mg, ale pokud se již projevily první příznaky choroby, je třeba ji zvýšit až na 1 000 mg. Nezastupitelnou roli v doplňování vitamínu C do organizmu mají jeho známé přírodní zdroje – šípek, černý rybíz, pomeranč a citrón. Díky vysokému obsahu vitamínu C se stále větší oblibě těší dříve nepříliš známý rakytník řešetlákový.

Rakytník řešetlákový je dřevina rozšířená v subtropech a mírném pásu severní polokoule. Je to převážně 1,5 až 3 m vysoký. Je to keř s trnitými větvemi a kopinatými listy. Rakytník je dvoudomá dřevina, tzn. že samičí a samčí květy rozkvétají odděleně na různých jedincích. Plod o velikosti 0,5 – 1,5 cm má tvar kulovité peckovice žlutooranžové až červené barvy. U nás byl poprvé vysazen v roce 1835 v Královské oboře v Praze. Rakytník je dřevinou světlomilnou, odolnou proti mrazu, suchu i znečištěnému ovzduší, proto se jako zajímavý prvek zahradní architektury velmi dobře uplatňuje v městských výsadbách. Pro jeho cenné obsahové látky se stává předmětem zájmu ovocnářských firem.

Rakytník je jako léčivá rostlina využíván již od starověku. Botanický název Hippophae pochází z řečtiny a v překladu znamená třpytící se kůň. Staří Řekové dobře věděli, že zvířata pasoucí se v oblastech, kde tato dřevina rostla, dobře prospívala a jejich srst se nádherně leskla. Vojáci Alexandra Makedonského prý užívali různých částí rakytníku proti únavě.

Rakytník patří také mezi léčivé rostliny tradiční tibetské, indické a mongolské medicíny. V Indii je džem z rakytníkových plodů považován za prostředek proti chudokrevnosti a celkové ochablosti organizmu. Je významnou polyvitaminózní rostlinou. Jeho plod obsahuje vysokou koncentraci vitamínu C (až 1300mg ve 100g v závislosti na odrůdě a přírodních podmínkách), dále provitamín A, vitamíny B1, B2, B6, E, K1 a F. Další cennou složkou plodů jsou bio?avonoidy (rutin, kvercetin, kemferol,) a katechiny. V dužnině plodů je obsažen olej, který obsahuje karotenoidy, vitamín E a řadu nenasycených mastných kyselin, kyselinu jablečnou, vinnou, třísloviny a pektin. Z minerálních látek je obsažen především hořčík, železo, síra, bór a titan.

Rakytník se vyznačuje biostimulačními účinky, výrazně aktivizuje imunitní systém a je velmi vhodný při rekonvalescenci. Podporuje tvorbu žluči a trávících enzymů, stimuluje činnost jater a plic, reguluje krevní oběh. Pomáhá proto při léčení plicních chorob, žaludečních vředů, kožních onemocněních a revmatizmu. Velké naděje dávají první pozitivní výsledky při léčbě rakoviny děložního krčku.

Při vnější aplikaci se osvědčil při popáleninách a omrzlinách. Odvar ze semen se používá jako projímadlo. Plody mají nakyslou chuť, konzumují se jako ovoce, a to buď čerstvé nebo přemrzlé. Většinou se zpracovávají na marmelády, protlaky nebo sirupy. Sušené plody jsou vhodné na přípravu osvěžujících čajů. Důležité přitom je, že i v těchto produktech zůstává zachován vysoký obsah vitamínu C.